Oblastní muzeum Praha-východ

• česky
• english

Archeologické výzkumy muzea

Naše muzeum působí v regionu, který náleží k nejstarším sídelním oblastem pravěkých civilizací, kontinuální pravěké osídlení a s ním spojené zemědělské využívání krajiny se datuje od příchodu prvních zemědělských kultur v období neolitu (2. polovina 6. tisíciletí př. n. l.). Díky příznivým přírodním a klimatickým podmínkám užšího regionu Polabí bylo pravěké i středověké osídlení námi sledované oblasti velmi bohaté a zahrnuje již stovky odkrytých lokalit i jednotlivých nálezů, reprezentujících všechny archeologické kultury i období od mladší doby kamenné do novověku.

Klecany – pohřebiště prvních Přemyslovců.
(společný výzkum OMPv a Archeologického ústavu AV ČR, v.v.i., 2000-2007, I.Krutina, N.Profantová)
K nejvýznamnějším archeologickým výzkumům našeho muzea se v nedávné době zařadil šťastný objev dvou raněstředověkých pohřebišť z doby panování prvních Přemyslovců, obě byla prozkoumána v prostoru zázemí klecanského hradiště v letech 2000-2007. Hradiště Klecany již v době vlády knížete Václava a jeho bratra Boleslava I. patřilo pravděpodobně k centrálním sídlům přemyslovského území a spolu s Pražským Hradem, Levým Hradcem a Budčí tvořilo jádro expandující přemyslovské moci. Kostrová pohřebiště poskytla množství kvalitních a cenných nálezů, shodných s výbavou nejvýznamnějších hřbitovů na dříve známých centrálních hradech starých Přemyslovců, a tak právě vysoká kvalita a řemeslná úroveň drobných nálezů, zejména šperků, dává tušit, že osobnosti zde uložené patřily do okruhu nejvyšší společenské vrstvy své doby. Nejpozoruhodnějším nálezem z Klecan je bezpochyby krásně provedená stříbrná kaptorga – schránka na amulet, s rytou výzdobou dvou bájných zvířat.

Pravěká polykulturní lokalita Dřevčice
– Na Výsluní.
(záchranný výzkum OMPv, 2003, A. Němcová)
Lokalita Na Výsluní byla prozkoumána v r. 2003 záchranným výzkumem Oblastního muzea, vyvolaným výstavbou inženýrských sítí a obslužných komunikací pro novou obytnou zónu. Poloha se nachází při jihovýchodním okraji obce, v prostoru vymezeném ze severu silnicí Dřevčice – Svémyslice a k ní přiléhajícím hřbitovem. Výzkum odkryl památky ze života několika pravěkých kultur, bylo zde zachyceno a prozkoumáno 95 archeologických objektů sídlištního i pohřebního charakteru a velkého časového rozpětí. Nejstarší nálezy náleží již do období neolitu – sídlišti kultury s lineární keramikou (5500-4800 př. n. l.), dále bylo zjištěno rozsáhlé sídliště mladší a pozdní doby bronzové (knovízská a štítarská kultura, 1350-800 př. n. l.) a stopy po přítomnosti dalších pravěkých kultur (kultura mohylová, mladší eneolit, období halštatské). Mimořádný význam má zejména objev žárového pohřebiště mladší doby bronzové, náležící knovízské kultuře období popelnicových polí (1350-1050 př. n. l.).

Nová Bašť – největší výzkum muzea.
(záchranný výzkum OMPv, 2004-2006, I.Krutina)
Lokalita Nová Bašť představuje dosud největší samostatný terénní výzkum našeho muzea a zároveň jeden z největších archeologických výzkumů v Čechách, co do rozsahu odkryté plochy i počtu objevených a prozkoumaných archeologických objektů. Do pozornosti archeologů se dostala v roce 2004 v souvislosti s rozsáhlou investiční výstavbou nové obytné zóny, která vyvolala potřebu záchrany archeologických památek na budoucích zastavěných plochách. Záchranným výzkumem v letech 2004-2006 byla sledována souvislá plocha o rozloze více než 7 hektarů a zachyceno téměř 4000 archeologických objektů různého stáří a funkce. Nejstarší zde nalezené památky datujeme do období sklonku mladší doby kamenné a náleží sídlišti kultury lengyelské a jordanovské (4200 – 3900 př. n. l.), bohatým osídlením i hroby je zastoupena kultura nálevkovitých pohárů (3900-3500 př. n. l.), dále zde bylo odkryto početné pohřebiště kultury se šňůrovou keramikou (2900-2500 př. n. l.) ze sklonku mladší doby kamenné a pohřebiště únětické kultury, náležící již starší době bronzové. Asi nejvýznamnější zastoupení mají památky mladší doby bronzové (1350 – 1050 př. n. l.), z níž pochází velké sídliště, žárové hroby i množství tzv. nepietních pohřbů nespálených těl uložených v jamách, svědčících o rozmanitých a pro nás stále ne zcela objasněných pohřebních a magických rituálech lidí této doby. Pozoruhodné jsou také dva velké komorové hroby ze starší doby železné (800-500 př. n. l.).

Zdiby – Přemyšlení, tisíce let pravěkého osídlení.
(záchranný výzkum OMPv, 2006-2008, I.Krutina)
Výzkum mimořádné archeologické lokality Zdiby – Přemyšlení je dosud posledním velkým výzkumem Oblastního muzea. Byl vyvolán výstavbou rozsáhlé obytné zóny rodinných domů a obslužných komunikací. Dnes již novou zástavbou pokryté polohy „U cihelny“ a „V Remízkách“ leží severně od obce Přemyšlení, po pravé straně silnice do Klecan. Poloha „U cihelny“ začala být nově archeology systematicky zkoumána v souvislosti s rozvíjející se výstavbou od 2. poloviny 90. let 20. století. Hlavní část výzkumu se odehrála v letech 2006-2008. V několika etapách záchranných prací byly odkryty a prozkoumány již tisíce archeologických objektů, dokumentujících kontinuální osídlení tohoto území po dlouhá období pravěku, počínaje mladší dobou kamennou (kultura s keramikou vypíchanou, 4800-4400 př. n. l.), přes eneolit – pozdní dobu kamennou, všechny fáze doby bronzové, starší i mladší dobu železnou, dobu římskou až k vrcholnému středověku. Historii dávného osídlení Přemyšlení můžeme bez nadsázky sledovat v téměř nepřetržitém období zahrnujícím více než 6500 let.

Hroby keltských žen z Přemyšlení.
(záchranný výzkum OMPv, 2008, I.Krutina, A.Němcová)
Na jedné z parcel určených pro výstavbu rodinných domků lokality „V Remízkách“ byly v roce 2008 objeveny 3 kostrové hroby z doby laténské, pocházející z 2. poloviny 3. století př. n. l. Hroby byly uspořádány do řady orientované k severu, v každém byla zachována úplná lidská kostra s výbavou. Mrtví byli pochováni způsobem typickým pro období tzv. plochých keltských pohřebišť – v poloze na zádech, s rukama položenýma podél těla nebo složenýma na břiše, hrobové jámy byly orientovány ve směru jih – sever, tělo uloženo hlavou k severu. Výbavu zemřelých tvořily pouze osobní šperky z bronzu a železa, které jsou typické pro ženy – bronzové nánožní kruhy složené z polokoulí, bronzové a železné náramky, železné spony a ženské kovové opasky, tvořené železnými řetízky spojovanými bronzovými kroužky.

napište nám