Oblastní muzeum Praha-východ

• česky
• english

Archeologická sbírka

Oblastní muzeum Praha východ spravuje rozsáhlou archeologickou sbírku, která zahrnuje nálezy ze Středočeského kraje, především z oblasti bývalého okresu Praha východ a přilehlých částí okresů Mělník a Mladá Boleslav.

Sbírka obsahuje zejména nálezy keramiky (fragmenty i celé nádoby), kamenné štípané i broušené nástroje a další výrobky z kamene (pravěká drtidla, brousky, kadluby, středověké žernovy, zlomky architektury), předměty z bronzu, železa a jiných kovů (zbraně, nástroje, ozdoby, předměty denní potřeby), výrobky z pálené hlíny (kachle, dlaždice, závaží, přesleny, technickou keramiku, fragmenty stavebních keramiky), kostěné a parohové nástroje, drobné ozdobné předměty ze skla (korály a „perly“), jantaru a mušlí, osteologický a antropologický materiál. Nálezové celky shromážděné v muzejní sbírce dokumentují kulturní a historický vývoj regionu. Chronologické rozpětí ve sbírce zastoupených předmětů je velmi široké, od kamenných industrií období starého paleolitu po novověk. Nejvíce nálezů pochází z širokého období zemědělského pravěku, které lze vymezit příchodem prvních zemědělských kultur v období neolitu, tedy od 2. poloviny 6. tisíciletí před naším letopočtem, do počátku raného středověku v poslední třetině 6. století naší éry.

Snahy o odborné shromažďování a dokumentaci archeologických nálezů na Brandýsku jsou spojeny se zahájením činnosti Okresní jednoty muzejní v roce 1911. Hlavní náplní nově vznikajícího muzea byla snaha o vytvoření základu muzejních sbírek. Již v prvním roce svého působení se výbor Jednoty obrátil na obce a školy okresu s výzvou ke spolupráci a do sbírek muzea začaly docházet první dary,mezi nimi i archeologické nálezy, až dosud soustředěné v rukou soukromých sběratelů nebo ve školních kabinetech. Kromě darů byly v muzeu postupně soustřeďovány i náhodné archeologické nálezy objevené při stavebních pracích na území okresu, zejména v  místníchcihelnách (např. soubor nádob a šperků doby hradištní z pohřebiště v Límanově cihelně v Dřevčicích, laténské bronzové nápažníky z cihelny Hrušov v Brandýse nad Labem).

Významným mezníkem ve sbírkotvorné a osvětové činnosti Okresní jednoty muzejní byl rok 1924, kdy v jejím čele stanul Josef Čermák, lokální patriot a milovník historických a společenských věd. Archeologie byla jeho soukromým koníčkem, sledoval stavební činnost v okolí a přičinil se o záchranu řady vynikajících archeologických nálezů, jakými byly například „poklad“ denárů ze Staré Boleslavi a krásně zachovalý soubor picích nádob z pozdní doby kamenné, zvaný podle místa nálezu „Dřevčický příbor“. Josef Čermák prováděl i vlastní výkopy, kterými za dobu své aktivní archeologické práce významně obohatil muzejní sbírku. Z jeho výzkumů pocházejí například soubor bronzových ozdob a meč z výbavy mohyl střední doby bronzové v Houšťce nebo eneolitické poháry ze Všetat.

Archeologické nálezy mají však svoji hodnotu především ve vztahu ke svému nálezovému kontextu, v současné sbírkové činnosti nejde již o pouhé shromažďování a popis jednotlivých zajímavých předmětů, nýbrž o co nejpřesnější dokumentaci místa nálezu a odkrytí jeho vztahu k archeologickému objektu, ostatním nálezům a celé nálezové situaci. Odborná hodnota muzejní sbírky proto vzrostla zejména s příchodem profesionálních archeologů, kdy od počátku 70. let 20. století muzeum zahájilo vlastní odborně vedené archeologické výzkumy v  regionu. Za dobu posledních pěti desetiletí přibyla do muzejní sbírky řada cenných souborů archeologického materiálu, pocházející z badatelských i záchranných výzkumů ohrožených lokalit, jako jsou středověký hrad Jenštejn, Brandýský zámek, výšinné sídliště z doby halštatské a mladší doby kamenné v Jenštejně (tzv. Jenštejnská skupina období časného eneolitu), komorové hroby ze starší doby železné u Podolanky nebo nálezy ze žárových pohřebišť období popelnicových polí v Dřevčicích.

Archeologický záchranný výzkum nabyl v regionu Brandýska na intenzitě zejména v posledních patnácti letech, v souvislosti s komerční výstavbou a rozvojem dopravní infrastruktury ve východním okolí Prahy. Na místech ohrožených stavební činností bylo objeveno mnoho dosud nezkoumaných a neznámých archeologických lokalit, například velká kostrová pohřebiště kultury se šňůrovou keramikou a kultury únětické v Nové Bašti, sídliště mladší a pozdní doby bronzové v Přemyšlení, osada dávných Keltů v Postřižíně, germánské chaty a vzácné osídlení z období časného eneolitu v Brandýse nad Labem, průmyslové zóně. Rozsáhlé plošné archeologické výzkumy minulých let představují pro archeologickou sbírku muzea značný růstový potenciál v řádech statisíců nálezů, které jsou postupně determinovány, zpracovávány a začleňovány do stabilního sbírkového fondu.

napište nám