Oblastní muzeum Praha-východ

• česky
• english

Přírodovědná sbírka

Účelem tvorby přírodovědné sbírky v muzeu není jen samovolné hromadění přírodního materiálu, suchých preparátů přírodnin, ať již z jakéhokoliv odvětví přírodních věd, nebo nákup sbírek. Materiál je třeba dále zpracovávat, nechat jej určit (determinovat) předními odborníky v jednotlivých specializacích a pak lze na základě srovnání se starými sběry vyhodnocovat současný stav ekologie a přírody v daném regionu nebo na určité lokalitě. Tak můžeme vyvozovat na základě podkladů v dokladovém materiálu muzejní sbírky na úbytky nebo šíření jednotlivých biologických druhů, v návaznosti na změny v životním prostředí sledované krajiny nebo její části. Další význam v tvorbě muzejní sbírky spočívá v přínosu příštím generacím, v hledání podkladů pro další podobné studie a odpovědi na otázky, jež ve stavu přírody bude klást budoucnost. V současnosti přírodovědná sbírka nabízí v zastoupených oborech podklady pro studium jednotlivých skupin nejen v regionálním měřítku pro všechny zájemce.

Přírodovědná sbírka okresního muzea dnes obsahuje téměř 100.000 zaevidovaných sbírkových předmětů. Jsou zde sbírky vycpanin ptáků a malých savců, mineralogická sbírka, sbírka zkamenělin, sbírka mechů, hub a lišejníků, několik herbářů a sbírka ulit měkkýšů.

Největší a nejvýznamnější část přírodovědné sbírky tvoří sbírka entomologická. Vzhledem k možnostem a prostorám okresního muzea je uchováván hmyz pouze v suchém preparovaném stavu, vždy dle možností opatřen lokalitními údaji. Proto v entomologické sbírce muzea můžete najít nejvíce brouků (Coleoptera), motýlů (Lepidoptera), ploštic (Heteroptera), blanokřídlých (Hymenoptera) a dvoukřídlých (Diptera). Méně jsou ve sbírce zastoupeny vzácnější a méně početné hmyzí řády, jako jsou jepice (Ephemeroptera), vážky (Odonata), pošvatky (Plecoptera), škvoři (Dermaptera), švábi (Blattaria), kobylky (Ensifera), sarančata (Caelifera), stejnokřídlí (Homoptera), střechatky (Megaloptera), dlouhošíjky (Raphidioptera), síťokřídlí (Planipennia) a chrostíci (Trichoptera).

Herbářová sbírka obsahuje přibližně 1.000 herbářových položek. Nejčastěji se jedná o sběry z blízkého okolí Brandýsa nad Labem a Staré Boleslavi, příp. ze širšího okolí (Kostelec nad Labem, Záryby, Podolanka, Polerady a další). Časté jsou nálezy z Polabí, téměř až k Nymburku. Nejvýznamnějším sběratelem je bývalý profesor brandýského gymnázia, pan V. Brožík. V okolí Brandýsa n. Labem-Staré Boleslavi sbíral své nálezy od 50. do 80. let 20. století. Mezi jinými jsou součástí sbírky např. slanobýl ruský (Salsola australis) a další druhy, které dnes z regionu prakticky již vymizely. Dalším významnějším sběratelem byl Vladimír Loyda, který v regionu botanizoval v 60. a 70. letech 20. století. Sbíral např. pryskyřník ilyrský (Ranunculus illyricus) u Podolanky nebo prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) u Staré Boleslavi.

Základ sbírky fauny obratlovců položil nájemce brandýského panství Ludvík Salvátor Toskánský (zemřel v Brandýse v roce 1915), který preparoval první exponáty ptáků. Další sběry byly doplňovány od 60. let 20. století, ať už vlastními sběry (preparáty uhynulých živočichů) nebo přebíráním sbírek ze škol. Sbírka fauny obratlovců je dnes zastoupena poměrně početným souborem se značnou dokladovou hodnotou. Její větší část představují sběry a zástřely z Polabí, z oblasti Kostelce nad Labem po Poděbrady. Celkem je součástí sbírky přes 100 dermoplastických preparátů obratlovců – především se jedná o preparáty ptáků, součástí je také nevelký soubor preparátů obojživelníků, plazů a savců.

napište nám